Prečítala som si celý Váš blog. Určite Ste veľmi inteligentný mladý človek,a je potešujúce, že sa zaujímate a aj o tom napíšete, možno aj Vy prispejete nejakou troškou ku tomu, že sa to vo Vašom kraji zmení, ale podobné je to v mnohých regionoch, ktoré sa nerozvíjali v severných čechách, na morave, slezku, a aj u nás na slovensku je takých regónov stále veľa.Pekný večer.

Moc pěkné. Nedávno jsem viděl dokument, který popisoval to co jste psal. Jenže historicky je to stejné s Moravou. Ona v podstatě moc nic s Čechami neměla společného. Ať se to týkalo stavovského povstání, do které ji zatáhli čeští stavové, tak i další věci, včetně česko-německého vyrovnání 1905, o kterém čeští nacionalisté nechtěli ani slyšet.

No přeci jenom obyvatelstvo Moravy se v poslední třetině 19. století a na počátku 20. století nějakým způsobem do "českého národního obrození" zapojilo. Byť jeho cílem bylo emancipovat českojazyčné obyvatelstvo na Moravě, klidně i nějaké státoprávní spojení s Čechami. Ale rozhodně ne zánik Moravy coby země a její rozparcelování na umělé kraje. Rozhodně ne vymazání její historie.

My to máme ale ještě složitější. Naši předkové se do toho českého obrození vůbec nezapojili (neberu rakouské Opavsko a nejzápadnější oblasti Těšínska při toku Ostravice). Nás prostě ti Češi zabrali. Hlučínsko na základě Versaillské mírové dohody (i přes protesty zdejších obyvatel), Těšínsko na základě konference ve Spa. Část obyvatel Těšínska skutečně upřednostnila ČSR před Polskem (Josefu Koždoňovi byla slíbená nikdy nezrealizovaná autonomie).

Ve většině pruského Horního Slezska se konal plebiscit. Větší část zůstala Německu, menší, hospodářsky ale významnější, připadla Polsku. Jenže ani ty upravené hranice po první světové válce úplně neodpovídaly výsledkům (spousta lidí, co hlasovala pro Německo. se i tak ocitla v Polsku, jenže tehdy byla jiná situace - to Slezsko mělo v meziválečné době v Polsku širokou autonomii). A po roce 1945 Polsku připadlo všechno, i to, kde se po první světové válce hlasovalo pro Německo a kde to zůstalo Německu.

Viděl bych společný znak v tom, že to byl nakonec nacionalismus (ať už český, německý či polský), co nakonec Moravu či Slezsko zlikvidoval a rozparceloval.

Shodou okolností jsem do Hlučína dojížděl 3 roky do práce. Máte pravdu, že cesta jak autem, tak vlakem je příšerná. Jet přes Kravaře dál na Hlučín v dopraví špičce je očistec. Jenže shodou okolností jsem před tím kvůli práci projel za deset let republiku křížem krážem. A řeknu vám, že Hlučínsko není žádná výstavní perla republiky. Vámi popisované problémy jsou téměř všude. A za další... Ano, nezaměstnanost je u nás velmi nízká. Ač se to nezdá, jsou u nás lidé hodně pracovití (pokud v daném regionu práce je), jenže platy jsou dalece podprůměrné.

Fakt si myslíte, že dopravní problémy jsou jenom na Hlučínsku? To je celorepublikový problém, třeba příšerně pomalu stavěná dalnice D35 z východních Čech na Moravu. Třeba v Holicích ještě před pár lety vedl hlavní tah přímo přes náměstí, dál na jihovýchod ve městech kolabuje průjezdnost ve špičce, hodně řidičů raději jezdí přes historické litomyšlské náměstí.

Pakliže si stěžujete na přechod k výuce češtiny po vzniku ČSR, nemohlo to být dobrou vůlí napravit příkaz vyučování v němčině i na základních školách po roce 1871? Zdá se mi to docela ostré, zakázat výuku v rodné řeči. Nebo to bylo OK?

Onen přechod na němčinu se odehrál až v roce 1872. Nebylo to v rámci středozápadní a západní Evropy výjimka. Státní jazyk měla rovněž i Francie... Jsi německý občan, mluv na úřadě a ve škole německy. Úplně bych ty roky 1872 a 1920 nesrovnával.

Jednak nemůžeme dávat rovnítko mezi identitu Moravce a Čecha. Moravskojazyčné Katolické noviny pro lid moravský v Pruském Slezsku (psané zdejším katolickým duchovenstvem) se vůči Čechům vyostřovaly celkem ostře - coby jako proti odpadlíkům od víry. Stále se tam zdůrazňovala loajalita k německému státu a panovníkovi a na Čechy se tam pohlíželo negativně.

Německo zavedlo německojazyčné školství v době, kdy národnostní smýšlení (nacionalistické), tak jak ho chápeme dnes, na Hlučínsku neexistovalo. Lidé tehdy ještě byli spjati se svou katolickou vírou, svým zaměstnáním (kdysi ještě hlouběji do historii feudální příslušností - např. sedlák, zahradník, měšťan), svou vesnicí a rodinou. Širší identitu představovalo panství, na kterém žijí (hlučínské, šilheřovické aj..) a ona katolická víra. Před tím rokem 1872 je nutno říct, že zde byly snahy i o učebnice, které by byly srozumitelné místním dětem (tedy ne v čisté spisovné češtině), zmiňme Cypriána Lelka.

Kdežto český stát přišel s příběhem českého národa a českojazyčným školstvím již v naprosto jiné situaci. Až v 90. letech 19. století lze hovořit o nějakém moderním smýšlení a příchodu nacionalismu na území dnešního Hlučínska. Ted již obec - okres (Ratiboř) - vládní obvod (Opolí-Horní Slezsko), provincie (Slezsko- Vratislav), země Prusko (Berlín), stát (Německo). Kdyby Hlučínsko získala ČSR před rokem 1871, nebylo by to tak nepřijatelné. Ale ona ho získala až v roce 1920, kdy to obyvatelstvo smýšlelo již naprosto jinak. Již se hlásilo k nacionalismu, ale k tomu německému.

Tedy Československo bylo tím státem, který odnárodňoval. Připojil to území i přes protesty obyvatelstva. Přes jeho nesouhlas.

A nemel byste tento dopis, v obalce, zaslat do televize, kde s tim oznacenim prisli driv nez PP? A jeste lepe, posilat ho tam pred a po kazdych volbach.

1) Zaměstnanci televize nekandidují na funkci nejvyššího ústavního činitele. Na funkci hlavy českého státu, co by měla mít o onom státě nějaké to povědomí a ovládat ústavu. Však je to hned první věta preambule, kde se to Slezsko zmiňuje.

2) Zaměstnanci televize nemají a nepoužívají standartu, na které je slezská orlice. Tedy nemusí si klást otázku, zda tady kromě Čech a Moravy je i nějaké Slezsko.

3) To ignoranství (nejen) médií mě samozřejmě štve. Nemyslete si, že jsem jim nikdy nepsal a proti tomu se neohradil. Ale je to naprostý boj s větrnými mlýny.

Jde takle Husák navštívit regiony a na Prajské vidí krásně velké opravené domy, zahrádky a ploty jako ze škatulky.

Spokojeně se rozhlédne a osloví hrající si děti: "Děti, tak dobře se máte díky mě."

Děti se rozeběhnou domů s křikem "Mami, tati, onkel Helmut je tu."

No já cítím, že by se generál zastřelil dřív, než by dočetl váš článek do konce.

Nechal vašim sousedům, kteří uvědoměle volili Babiše, AB postavit tu novou silnici, nebo na ně taky v době premiérování dlabal?

Dlabal, ale to těm lidem nevysvětlíte. Přišel, sliboval. Místo toho, aby seděl ve sněmovně.