Autor má pravdu, jenom má smůlu, že dnešní Německo už se o etnické Němce nezajímá o moc víc než český stát.

A stačí porovnat etnické složení německých tříd před 20 a 10 lety a nyní, a je jasné, jaká bude budoucnost.

Pochopitelně je špatné, jak se Praha chová ke vzdálenějším částem republiky. Domnívat se ale, že volbou Babiše dojde ke zlepšení (nebyl náhodou 8 let členem vlády?), je bláhové. Rozdíl mezi Pavlem a Babišem spočívá v tom, že zatímco Pavlovi snad půjde o blaho nás všech (jiná věc je, co konkrétního může z role prezidenta skutečně učinit), Babišovi jde vždy o prospěch jeho podniků (jen to umí zabalit do pozlátka tak, aby to vypadlo, jaký je lidumil).

***

Pavel je naděje, Babiš zahnívání.

***

Jinak děkuji za vysvětlení historie a zkušeností lidí z vašeho kraje. Pevně věřím a doufám, že se situace (nejen ve vašich) periferiích zlepší, že se změní přístup Prahy ke všem regionům České republiky a že se bude čím dál tím víc podporovat integrace (a tím i přeshraniční spolupráce) Česka v rámci EU.

Já se ale nedomnívám, že volbou Babiše se to zlepší. A volit ho nebudu. Jen prostě přesně argumentačně cílí na jakékoliv periferní regiony. Samozřejmě 8 let ve vládě mohl udělat cokoliv s tím, co jsem tady vyjmenoval. Školství (ty učebnice dějepisu, osnovy hudební výchovy, nepovinné regionálně zaměřené předměty a kroužky atd...).

Mohl cokoliv udělat s infrastrukturou (ten obchvat Hlučínska, obnovení železničního spojení Opava-Kravaře-Bolatice-Chuchelná-Krzanowice-Ratiboř). Neudělal. Jenže přijede, slibuje. Na váš kašlou, já nebudu... No a lidé na to slyší. To, že více voličů má na jakékoliv periferii je fakt.

Jinak pán Pavel je bezesporu lepší kandidát. Jen jsem se podivil nad tvrzením, že neuspěl jen v chudých a ekonomicky méně úspěšných regionech. Ne. Neuspěl i v jinak opomíjených regionech. Jak jsem tedy naznačil. Ty regiony nemusí být nutně chudé a s naprosto pasivním obyvatelstvem.

Nejvíce mne naštvalo to "studoval jsem na Moravě v Opavě a ve Vyškově." A "moravskoslezská část Moravy je na tom lépe než Ústecko, proto si nemyslím, že je Morava na tom špatně."

Opět zopakuji, že prezident, co má na standartě slezskou orlici, by měl vědět, že kromě Čech a Moravy tu je i nějaké Slezsko. To už neberu ani v potaz první větu preambule Ústavy ČR.

Vždycky je dobré se ozvat, aby se nějak demonstrovalo, že ČR není národnostně i historicky naprosto jednotným státem. Ten příběh je pluralitní, byť se jinému než tomu českému (ve smyslu národním i zemském) pozornosti nedostává a má být snad i zapomenut. To je špatně podle mě.

Hodně věcí jste popsal hezky. Generál IMHO prostě jen použil název kraje. Kterej je pitomej, WTZ, ale za to on nemůže.

Název Moravskoslezský kraj reflektuje to, že jeho část leží na Moravě a část leží ve Slezsku. Zde problém nevidím. Problém vidím ve formulaci "moravskoslezská část Moravy." A ještě budu pana generále parafrázovat: "K Moravě mám dobrý vztah. Studoval jsem tam. Nejdříve v Opavě a poté ve Vyškově." Viz třeba ony odpovědi na otázky pro Zprávy z Moravy

Četl jsem Váš článek jedením dechem. Bydlím v Těšínském Slezsku, prababička přišla z Haliče. Myslím, že největší vinou na situaci zdejších lidí je ten neskutečný a odporný Pragocentrismus. Nepochopení, že nebyl odstraněn komunistický zločin z roku 1949, zrušení Země moravskoslezské. Ale nevystřídal by poté Pragocentrismus Brnocentrismus? Zde je do Prahy daleko a do nebe vysoko. Nechápu, proč je u naší památné lípy ve znaku český lev a ne slezská orlice. Chápu Vaši náklonnost k Německu, je to dnes krásná a necentralizovaná země. Bavorsko a Sasko si skoro žijí samostatným životem. Pokud chce Praha někde šetřit, hned by rušila železnice na Hlučínsku a ostravské televizní studio, aby chudáci herci z Prahy nemuseli jezdit točit do Ostravy. Znám Hlučínsko jako své boty a mám ho rád. Když přijel kamarád z Německa, náš první výlet byl do Hlučína. Řekl jsem mu z legrace: vítej v Německu. Ale upřímně, za jižními břehy řek Odry a Opavy spíše inklinujeme k Vídni, než k Berlínu. Navíc je to blíž, než do Prahy. Rakouská mentalita je nám bližší, 400 let ve společném státě se nedá vymazat. A četl jste romány Karin Lednické Šikmý kostel? Ale jste skvělý historik, kdybyste napsal o Hlučínsku knihu, hned bych si ji koupil. Mějte se hezky.

Děkuji mnohokrát. Kniha od paní Lednické - ještě se na to chystám. Ale jsem již přemluven. V létě mne ta kniha čeká. :)

Ještě trochu exkurz do historie. Stále operujete rokem 1742 kdy Prusko dobylo na Rakousku Slezsko, ale stovky let před tím patřilo Slezsko jako země k českému království, popřípadě k Polsku, nikdy však k Německu. Obyvatelé Hlučínska se historicky označují jako Moravci, což je archaický název Moravanů. A označovali se tak dávno před tím, než Hlučínsko zabrali Prusové. Vám se nelíbí současné počešťování Hlučínska a zjevně zapomínáte na to, že po roce 1742 bylo Hlučínsko zase poněmčováno z čehož zřejmě plynou i Vaše současné resentimenty. Jinak Opava je nyní samozřejmě slezské město, ale historicky patřilo Opavsko na Moravu. Slezskem se stalo až za Rakouska. Co se týče Těšínska (i toho co je nyní součástí Polska) vládli zde sice polští Piastovci, ale ti byly leníky Českého krále a jsme opět u toho zda upřednostňujeme princip národnostní, nebo občanský.

Máto pravdu v tom, že pražští centralisté na okrajová území republiky i ke své škodě (volby) kašlou a pak se diví.

Poslední poznámka: SRN už dávno neexistuje, dneska máme Německo.....

Komentáře jsou příliš skromné na rozsah. Takže bych reagoval tímto. Zde se přímo zaobírám právě dějinami Opavska (tzn. onoho Opavského knížectví/věvodství před rokem 1742). Otázkou Čechy/Morava. I tím, zda je to vůbec součást českého historického příběhu.

Tento článek zde na blogu? Právě se tam zaměřuji i nad tím, co je to ten Moravec. Otázkou Čechy x Morava x Slezsko. Tedy: Opavsko (potažmo Hlučínsko) údajně součást Moravy – má reakce - Blog iDNES.cz

Plus ještě ranný středověk (tedy i období před rokem 1318) popisuji zde, ale ne tak podrobně, plus píši zase o tom samém: Dějiny Hlučínska (Praj(z)ske, jižního Ratibořska) - Blog iDNES.cz

Ještě k obyvatelstvu opět a k Moravcům a opět historický vývoj i před rokem 1742 tady: Dějiny Hlučínska - obyvatelstvo - Blog iDNES.cz

Nejvíce bych ale odkazoval na onen první článek. Přesně reaguje na Vámi vznesené otázky.

Docela Vašim pocitům rozumím. Sám při sčítání lidí uvádím národnost moravskou, když se mne na to ptají. Proč? Protože se cítím být Moravákem a vadí mi jak byla Morava současným krajským zřízením oškubána. Komunisté zrušili tisíciletou hranici a současné pražské věrchušce to zřejmě vyhovuje. Vám vadí, že je východ republiky označován jako Morava. Mně zase vadí, že východ republiky je často uváděn jenom jako východ republiky a nebo, že je celá republika nazývána Čechy. Zdá se, že pan Pavel je alespoň natolik osvícený, že ví, že nějaká Morava existuje a snad se teď poučí, že existuje i Slezsko, či některé ještě specifičtější regiony jako Hlučínsko.

Současně jsem ale vyznavačem občanského principu. Národnost je nehmatatelná, je to jenom pocit v naší hlavě. Důležité by mělo být občanství, to je pojem, který má oporu v právu a měl by být pro každého občana určující. Je neoddiskutovatelné, že značné množství československých občanů německé národnosti před 2. sv. válkou Československo zradilo. Samozřejmě asi k tomu měli své důvody....

Tak schválně, kolik ministrů, poslanců a senátorů z té Vaší "Pražské věrchušky" je rodilých Pražáků a kolik jich pochází z regionů po celé zemi, od Hrozenkova až po Aš...

Klidek, ani s Moravou se nepocita v geografickem deleni statu.

Samozřejmě. Dačice, Jevíčko... Ale vlastně i Třebíč, Telč... :)

Ano, Československo anektovalo Hlučínsko proti vůli jeho obyvatelstva a byla to křivda, ke které se nikdo nehlásí, nikde se to v učebnicích dějepisu nezmiňuje, když někdy někde na to zavedu řeč, tak spousta lidí ani netuší, že Hlučínsko nebylo součástí Československa po jeho vzniku v roce 1918 a že bylo připojeno později a to i přes odpor obyvatelstva, kterému tak bylo upřeno právo na samo určení.

Bylo to uzemi Koruny ceske, do nehoz se po staleti natlacili Nemci, kteri navic ponemcovl obyvatele.

Ted nam jeste reknete co chcete aby Cesi udelali. Krome vylepseni silnicni site a opravy statnich budov nevidim jak vase stiznosti resit.

to je tím, že jste nic nepochopila

Tak nejdřív se podlézavě vsoukáte do tábora Petra Pavla a pak se rozsáhle snažíte ukázat proč je to špatně. Navíc jako kovaný regionální nacionalista mate naprosto zkreslený náhled na historii a to vás diskvalifikuje z jakékoliv rozumné diskuze o skutečné historii Českých zemí.

Přitom je to snadné, můžete být zároveň Slezan, Moravák, Čech, Evropan, a obyvatel planety Země. Vy jste se zakopal na té nejnižší příčce a na ostatní nadáváte, ten omezený pohled z vás jen čiší.

Toto byste mi mohl říkat, kdybych byl třeba z Valašska, Hané, moravského Slovácka. Koneckonců v rámci slezských území v ČR třeba z kdysi rakouského Opavska či nejzápadnějších částí Těšínska při toku Ostravice.

Vyšší než regionální příslušnost. Na současném území Hlučínska, když se nám nějaký nacionalismus před rokem 1920 prosadil, tak to byl německý nacionalismus. Ten paradoxně po obsazení Československem ještě posílil. Do pozadí začal ustupovat po roce 1945.

Na Těšínsku (mimo nejzápadnější území u toku Ostravice a okolo Frýdku) to byl naopak nacionalismus polský, nikoliv český. Kromě toho se objevilo i tzv. šlonzácké hnutí, které onen polský nacionalismus silně odmítalo a hlásalo svébytnost Slezanů, kteří vlastně s těmi Poláky by neměli mít nic společného.

V Horním Slezsku opět silnější německý nacionalismus. Jen v nejvýchodnějších oblastech se velmi opožděně, až na přelomu 19. a 20. století, začal prosazovat nacionalismus polský. Zajímavé jsou změny volebních výsledků v té době. A výsledky hornoslezského plebiscitu.

Je nutno si uvědomit, že všude v těch oblastech jste kromě lidí hlásících se k těm nacionalismům měl i národnostně nevyhraněné jedince.

Český nacionalismus-to máme rakouské Opavsko mimo německé město Opavu (tedy zhruba současný okres Opava, avšak bez Hlučínska, Opavy a sudetského Vítkova a Budišova). A nejzápadnější oblasti Těšínska při toku Ostravice. Viz národností mapy z roku 1910

Otázkou tedy je, proč se potomci těch, co se tehdy k Čechům vůbec nehlásili či se dokonce proti ním ostře vyhrazovali najednou mají uvěřit, že jsou Čechy. Můžeme váš argument třeba ještě použít u Moravy, kde skutečně ti lidé v poslední třetině 19. století a na počátku 20. století přijali českou identitu. Ale otázkou je, zda tyto vaše argumenty jsou oprávněné třeba u takové dodnes zákonem uznané polské menšiny na Těšínsku. Nebo u potomků těch Šlonzáků či pruských Moravců. Druzí jmenovaní dodnes tak z poloviny mají i občanství SRN. Takže argumentovat občanstvím taky nepůjde.