Za první republiky většina Čechů nemohla pochopit, že například sudetští Němci dali houfně přednost před demokracií etnické příslušnosti k německému národu ovládanému tehdy zrůdnou nacistickou ideologií. Ale jak je zřejmé na vašem příkladě, vás to drží dodnes. Přikládáte zbytečně velkou důležitost historii, a z ní především historickým křivdám (ať skutečným či domnělým) spáchaným na národu, jehož se cítíte být součástí. Na Češích byla spáchána spousta křivd, snaha poněmčit Čechy trvala několik století. Měly by Čechům tyto křivdy zakrývat rozhled, jako se to děje u vás, byť studujete už několikátou vysokou školu? To je cesta do pekel.

A už vůbec nerozumím tomu, co lidé třeba z Hlučínska očekávají od Babiše, kterému nezáleží na nikom, ať je jakékoli etické příslušnosti, ale jen na sobě samém a vlastních ziscích. Zdá se mi, že je to důsledek právě toho zakrytého rozhledu kvůli hrabání se v historických křivdách. I když si myslím, že to nemají všichni na Hlučínsku stejné jako vy. Jak jsem za téměř sedm desítek let svého života poznal, historie jako taková mnoho lidí nezajímá. Historické křivdy s sebou ale lidé často vlečou dlouho (na tomto principu fungují vendety).

Když to ale poněkud cynicky shrnu, pro lidi z oblastí, které popisujete, jsou podstatné německé peníze a možnost lépe placené práce v Německu. Proč tedy tato sáhodlouhá litanie?

Od mladého člověka bych neočekával zapšklý a takový archaický nacionalismus. Toto vnímání patří do světa před 100 lety a vedlo k největší válce v historii lidstva. Mladý věk jsem prožil v totalitě, vážím si dnešní svobody se ke všemu vyjadřovat, cestovat a poznávat okolní svět. V dnešní demokracii je možné řešit problémy se silnicemi apod. přes své volené zastupitele bez ohledu na to, zda je to slezské nebo české.

Podobně přezíravě se chovali k Sudetům za 1. republiky a co to způsobilo dobře víme.

To ale není pravda. Sudeťáci, přestože se jim v bohatém Československu ve převážně nežilo špatně, dali v drtivé většině přednost etnické příslušnosti, byť Německo ovládala zrůdná nacistická ideologie. Nejspíš těžko nesli, že jsou v Československu menšinou. To se ostatně projevuje stála na autorovi blogu.

Do Německa nechoďte. Aspoň ne na delší dobu. Časem se v Německu musí zákonitě projevit dvě věci. Za prvé jejich nesmyslná Energiewende, která vyśtí ve zchudnutí Německa. A za druhé jejich imigrace, které při pesimistických výhledech vyústí v převahu islámského obyvatelstva a v zavádění jejich pořádku po prvních až druhých nějajkou proislámskou stranou vyhraných volbách. Včetně ještě posílení toho zchudnutí.

A jinak Vás docela chápu. Žiju jen o nějakých 30 kilometrů víc na jih na Moravě, ale pro Pražáky to je nějaký konec světa a Česko. Už jsem se mnohokrát s Pražáky v tomto utkal v mnoha diskuzích a ten pragocentrismu vypadá stále silnější. My za moravskou bránou přitom žádní Češi nejsme. Když podle pražáků nemůžeme být Moravané, máme historicky mnohem blíž k jižnímu Polsku než k Praze,i když od nás je jeden z mužů českého a pražského Národního obrození Palacký. I když zase hrát si na Moravu, tak nás převálcují Brňáci nebo Jihomoraváci a byli bychom zase tam, kde jsme nyní.

Pane autore, jinde na to šli tak, že vyhlásili Valašské království. A že Vás zapomněl někdo pojmenovat, tak to nás, tady v Sudetech taky. Ale nebouříme se, neb jsme již zmoudřeli. Na Vás to ještě čeká.

Myslíte Prajzskou republiku? Existuje. Fb stránka, eshop, loga, mapy, webová stránka... Právě v humorném tónu.

Takže, s čím nás tu srovnáváte. Na jakou úroveň nás tu dáváte.

1) Sudety. Při vší úctě k tamním obyvatelům. To nemyslíte vážně. Je tam naprosto převrstvená historická paměť, lidé z různých koutů Československa a středovýchodní Evropy. Není to žádná etnografická oblast. Jen území v ČR s velkými problémy, které vznikly tím, jakým způsobem se to osídlilo, co se tam potom po roce 1945 dělalo.

2) Valašsko. Žádné historické území. Etnografická oblast Moravy, kde se ti lidé na přelomu 19. a 20. století (zde celkem opožděně) přihlásili sami a dobrovolně k českému příběhu a národnosti.

Vs území Hlučínska. Zabráno Československem v roce 1920 na základě Versaillské mírové dohody. I přes protesty obyvatel. Přes neoficiální referendum. Následně odepření menšinových práv, snaha počeštit, ekonomické potíže, bída. V roce 1935 velmi výrazný úspěch Sudetoněmecké strany a jiných německých stran. Cesta k Mnichovu otevřená. Pokud se tam nějaký nacionalismus před rokem 1920 prosadil, byl to německý nacionalismus. Ten po roce 1920 paradoxně ještě posílil. Rozdíl mezi tím vámi zmiňovaným Valašskem a námi je ten, že zatímco v roce 1921 se tam lidé hlásili k Čechoslovákům, tak mí předci z Hlučínska uvedli všichni německou národnost. Větší části to potom přeškrtali přerazítkovali (na základě toho nemohli chodit do německých škol), menší části to nechali.

A srovnání se Sudetami. Jako pardon. Naši předci tu žijí po staletí. Mohu vám tady několik větví vyjmenovat až několik generací dozadu, kde jsem limitován v tom 18. století jen tím, že hlouběji do historie jsem nešel. Stále zde. Na tomto území. Ne nějaká odevšad přišlá masa.

Nehledejte problémy tam kde nejsou. Připomíná mi to boj o pomlčku s SR.

Slováci měli svou republikovou vládu a parlament. Slováci se mohli v učebnicích dějepisu dočíst o své historii. Slovákům neříkali, že jsou národnostně Češi a jejich předci že si prožili v 19. století národní obrození a že se po staletí cítili Čechy. A že jsou Češi. Slovákům neříkají, že jsou (ryze z hlediska územního členění), dejme tomu, jihovýchodní Morava. Při vší úctě ke Slovensku i Moravě).

Ale jo, mladíku, kdyby rodina mojí ženy nepocházela z Prajzké, tak o tom vím coby Pražák taky prdlajs. Ale ještě se tam držíte. Vzpomínám si jako malý, že na chalupě v Polabí mluvily babky, dokonce i děti svým dialektem, nijak dramaticky se to nelišilo, ale bylo to jiné než čeština, kterou se mluvilo v Praze. Teď už dialekt aby v Čechách pohledal (tím myslím Čechy, ne ČR). Prajžtinou už moc lidí taky nemluví, ale když spustí děda mojí ženy, je to mazec. Přeji hodně štěstí.

To udělalo hlavně radio a televize. A potom přirozeně spoisovná čeština šířená v tiskovinách z Prahy či Brna.

No nevím, kolik procent tento román dočte až do konce. Co tak se vyjadřovat stručně. A navíc územní třenice nemají s prezidentskou volbou nic společného.

Když nás onen kandidát nazve Moraváky (v jeho chápání podskupina Čechů) v "moravskoslezské části Moravy" tak celkem dost. Prezidentský kandidát by měl vědět, že kromě Čech a Moravy tu je i nějaké Slezsko. Slezská orlice je na standartě prezidenta, na uniformě hradní stráže. Slezsko je zmíněno hned v první větě preambule Ústavy ČR.

To už nemluvím o zdejší historii, která je opravdu s českým příběhem a historií nekompatibilní (mluvím o Hlučínsku). O to více mi vadí, že jsme byli panem generálem zařazeni pod Moravu, nikoliv pod Slezsko. To už vůbec nemluvím o tom, zda vůbec jsme či nejsme součástí českého národa a onoho českého příběhu.

nedocetl jsem, sorry moc dlouhy, moc ukecany

nicmene

prijmy statu se rozdeluji ze zakona podle poctu lidi

byt vlada sedi v Praze, Praha o Morave nerozhoduje, ta si rozhoduje jen o sobe (Praze), tak jako Karlovy Vary jen o Karlovych Varech

kdyz chcete prece jen nadavat na Prahu tak Topolanek(Vsetin), Fiala(Brno), Babis (no comment)

zpet k prijmum, vas kraj dostane balik a co s nim udela je na nem, pokud chce vic musi si o ne rict

takze pokud vam chybi silnice / vlak bezte predevsim na vase volene zastupce

----

tohle zadnej prezident za vas neudela

Ano, celé mi to připomnělo píseň právě moravsko-slezského barda Nohavici - "pane Prezidente, vy to pochopíte, vy to dobře víte, vy mě zachráníte..."

Mám pocit, že už vím, jak to vypadá, když se utrhne ze řetězu grafomanský hnidopich...