Děkujeme za pochopení.
B13r23o69n95i73s46l85a65v 33G10a32b61r33y65š
Teda já z Opavy pocházím, ale že bych to takhle fanaticky baštil...
J94a24r61o94m20i33r 83L56a22n60c46i53k
Dobry den pane Filaku, ale ja to vidim tak, pricinnou vsech nedorozumeni je rozhodnuti prazske administrativy z roku 1928 o zrizeni zeme "Moravsko-Slezke". Ke "sjednoceni" zeme Moravske se Slezkou nedoslo v zadnem pripade z iniciativi Moravanu. Smutek ze zruseni nasich zemi a z komunistickeho zlocinu zruseni zemskeho zrizeni vubec s Vami stejne hluboce sdilim.
A26d95a44m 92F84i40l15á72k
Dobře. Můj původ. až do 18. století zajdu.
Babička - z prababiččiny strany naprostá většina - Kobeřice na Hlučínsku. Z pradědečkovy strany - vesměs Hlučín-Dlouhá Ves, z menší části i Závada na Hlučínsku, Píšť na Hlučínsku, Ovsiště (dnes Ratibořsko v PL) a Johannesdorf u Vítkova.
Děda - z prababiččiny strany zejména Koblov na Hlučínsku, poté zejména Hať na Hlučínsku a Šilheřovice na Hlučínsku. Z pradědečkovy strany - zejména Herzogwald u Budišova nad Budišovkou, poté Starý Bohumín (Ratibořsko/Těšínsko), Šunychl u Bohumína, Pudlov u Bohumína, Hrušov na Těšínsku a později opět Koblov na Hlučínsku i zde.
Otec
Babička - prababiččiny strany - do 19. století Halič, poté se všichni přistěhovali na Bohumínsko. Z pradědečkovy strany Francie - pravděpodobně Alsasko. Byť babička poté vyrůstala v náhradní rodině (původ tuším Antošovice na Hlučínsku a Záblatí na Těšínsku, ale nechci lhát.
Akorát děda- původ vesměs Francova Lhota na Valašsku, dále sousední Valašská Senice a Lidečko.
Z matčiny strany babička vyrůstala v Kobeřicích na Hlučínsku a následně v Hlučíně. Děda v Koblově na Hlučínsku. Matka vyrůstala v Hlučíně a následně v Ostravě-Porubě.
Z otcovy strany babička vyrůstala v Bohumíně a děda v Banticích na Znojemsku. Otec vyrůstal v Orlové.
Já jsem vyrůstal v Bohumíně a k prarodičům jsem jezdil do Markvartovic a následně do Hlučína (matčina strana) a do Orlové (otcova strana).
Pokud tady v této oblasti máte předky několik století dozadu,tak vám to opravdu jedno není. Mí předci byli buď přímo Němci nebo se proněmecky orientující až za Němce se považující pruští Moravci, dále proněmečtí Šlonzáci chodící do německých škol a hlásící se k německé obcovací řeči. Potom z menší části haličští Poláci, Alsasané/Francouzi a pouze čtvrtina Valaši. Češi žádní. Ne není mi to jedno. Mám tady kořeny několik století dozadu, vážím si zdejší historie, zdejších tradic a odkazu mých předků. Na Hlučínsku jsou lokální identita, mluva i tradice stále živé.I na Bohumínsku si to udržují echtmístní
R72i87c46h24a44r10d 47N16e37u61g55e11b19a58u29e29r
Máš pravdu, ale naše vlast prochází procesemm unifikace. Mraky Moravanů a Slezanů odcházejí za prací do Prahy a pokud se vrátí, neberou slezskost už tak vážně.
"Odsunem Němců" dostala slezština smrtelnou ránu, protože dosídlení se dělo převážně z MOravy. U nás v Krnově zastupuje folklór česká dechovka a valašská cimbálovka.
Dialekty zanikají jako mizí sníh na jaře, protože zaniká odtržený venkov a média stírají rozdíly. Slezsko jako takové je mrtvé.
Je mi to líto.
A10d49a68m 77F90i51l66á24k
No to sice ano. Ale to mluvíme o oblastech od Opavy na západ. Tam je situace opravdu složitá. Řekl bych, že ta historická kontinuita již tam bohužel není možná. Právě i z toho důvodu, kým to bylo po roce 1945 dosídleno. Uvidíme, jestli si ti lidé najdou ke Slezsku vztah. Nějaké menší procento autochtonních tam žije - ne všichni byli odsunuti, byť většina tam má kořeny opravdu z Moravy - nezapomínejme ale i na Slováky, Řeky, Volyňské Čechy, Čechy z Banátu, Čechy z Čech, Maďary, Rumuny.. Naprosto jiné to je však v té části "rakouského" Opavska, co i před rokem 1945 byla českojazyčná - tzn. celé okolí Opavy plus vesnice od Opavy na východ v rámci bývalého Rakouského Slezska - tam je obyvatelstvo autochtonní. Navíc je to venkovský region. A zcela jiné to je na do roku 1920 pruském/německém Hlučínsku, kde k odsunu v "sudetské" míře došlo pouze v jedné vesnici, přičemž jeden další výraznější odsun (cca 229 z 850) se konal ve vesnici druhé. Ale těch původně samostatných obcí je na Hlučínsku 38. Oblast, co má 75 tisíc obyvatel. Dosud tam panují silné vazby k těm vesnicím. Byť doba i zde, zejména ve východní části Hlučínska, do karet Slezsku moc nehraje - i zde začal proces suburbanizace - přistěhovalo se tam hodně lidí z Ostravy. Ale stále to je celkem venkovská a dosud konzervativní oblast, kde převažuje z naprosté většiny obyvatelstvo autochtonní - s ne příliš velkou ochotou se stěhovat jinam.. Stejně tak autochtonní obyvatelstvo převažuje na Jablunkovsku a jinde na jihu Těšínska. Obtížnější je Karvinsko, kde sice autochtonní obyvatelstvo rovněž žije, ale je naředěno lidmi, co zde přicházeli za prací v průmyslu. Samotná Opava je oříšek, to původní z většiny německé centrum bylo vysídleno z většiny do Německa. Jenže ty okolní vesnice, které dnes tvoří městské části Opavy, odsunuty nebyly, jelikož Němců tam moc nebylo... A i samotné město bylo z části dosídleno i lidmi ze Slezska, byť i tam přicházeli lidé třeba z Valašska, Slovácka či Hané...
Žebříčky
- Karel Trčálek
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím
- Milena Zelenková
Rómové se bouří před brněnským soudem
- Ivana Dianová
Billa šok
- Josef Nožička
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumím
- Blog Info
Blogy projdou zásadní změnou, podívejte se jakou
- Martin Mařák
PRO na Malém rynku
- Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
- Ondřej Šebesta
Základní pilíře populismu a generál na Hradě
- Vlastík Fürst
Přejeme Ukrajině mír, nebo kapitulaci?
- Miroslav Václavek
Hnutí ANO a jeho majitel Andrej Babiš jsou bezpečnostním ohrožením České Republiky
- Milena Zelenková
Rómové se bouří před brněnským soudem
- Josef Nožička
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu nerozumím
- Karel Trčálek
Lidem, majícím radost z teroristického útoku v Krasnogorsku, opravdu rozumím
- Markéta Šichtařová
Návod na opravu naší ekonomiky
- Kateřina Lhotská
Vypnutí webů bylo protiprávní
- Ivana Dianová
Billa šok
- Vlastík Fürst
Přejeme Ukrajině mír, nebo kapitulaci?
- Tomáš Vodvářka
Politika jako cirkusová aréna
- Vladimír T. Gottwald
Úsměvy a úšklebky CXXXII. (o jilmové aleji a vytížné Sněmovně)
- Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou