Teda já z Opavy pocházím, ale že bych to takhle fanaticky baštil...

Dobry den pane Filaku, ale ja to vidim tak, pricinnou vsech nedorozumeni je rozhodnuti prazske administrativy z roku 1928 o zrizeni zeme "Moravsko-Slezke". Ke "sjednoceni" zeme Moravske se Slezkou nedoslo v zadnem pripade z iniciativi Moravanu. Smutek ze zruseni nasich zemi a z komunistickeho zlocinu zruseni zemskeho zrizeni vubec s Vami stejne hluboce sdilim.

A není to jedno...?

Dobře. Můj původ. až do 18. století zajdu.

Babička - z prababiččiny strany naprostá většina - Kobeřice na Hlučínsku. Z pradědečkovy strany - vesměs Hlučín-Dlouhá Ves, z menší části i Závada na Hlučínsku, Píšť na Hlučínsku, Ovsiště (dnes Ratibořsko v PL) a Johannesdorf u Vítkova.

Děda - z prababiččiny strany zejména Koblov na Hlučínsku, poté zejména Hať na Hlučínsku a Šilheřovice na Hlučínsku. Z pradědečkovy strany - zejména Herzogwald u Budišova nad Budišovkou, poté Starý Bohumín (Ratibořsko/Těšínsko), Šunychl u Bohumína, Pudlov u Bohumína, Hrušov na Těšínsku a později opět Koblov na Hlučínsku i zde.

Otec

Babička - prababiččiny strany - do 19. století Halič, poté se všichni přistěhovali na Bohumínsko. Z pradědečkovy strany Francie - pravděpodobně Alsasko. Byť babička poté vyrůstala v náhradní rodině (původ tuším Antošovice na Hlučínsku a Záblatí na Těšínsku, ale nechci lhát.

Akorát děda- původ vesměs Francova Lhota na Valašsku, dále sousední Valašská Senice a Lidečko.

Z matčiny strany babička vyrůstala v Kobeřicích na Hlučínsku a následně v Hlučíně. Děda v Koblově na Hlučínsku. Matka vyrůstala v Hlučíně a následně v Ostravě-Porubě.

Z otcovy strany babička vyrůstala v Bohumíně a děda v Banticích na Znojemsku. Otec vyrůstal v Orlové.

Já jsem vyrůstal v Bohumíně a k prarodičům jsem jezdil do Markvartovic a následně do Hlučína (matčina strana) a do Orlové (otcova strana).

Pokud tady v této oblasti máte předky několik století dozadu,tak vám to opravdu jedno není. Mí předci byli buď přímo Němci nebo se proněmecky orientující až za Němce se považující pruští Moravci, dále proněmečtí Šlonzáci chodící do německých škol a hlásící se k německé obcovací řeči. Potom z menší části haličští Poláci, Alsasané/Francouzi a pouze čtvrtina Valaši. Češi žádní. Ne není mi to jedno. Mám tady kořeny několik století dozadu, vážím si zdejší historie, zdejších tradic a odkazu mých předků. Na Hlučínsku jsou lokální identita, mluva i tradice stále živé.I na Bohumínsku si to udržují echtmístní

Pisete: Pokud tady v této oblasti máte předky několik století dozadu tak to podle vaseho vyjadreni musi byt rusove. Cestina zadny takovy vyraz nezna.

Takže to jedno je.

Máš pravdu, ale naše vlast prochází procesemm unifikace. Mraky Moravanů a Slezanů odcházejí za prací do Prahy a pokud se vrátí, neberou slezskost už tak vážně.

"Odsunem Němců" dostala slezština smrtelnou ránu, protože dosídlení se dělo převážně z MOravy. U nás v Krnově zastupuje folklór česká dechovka a valašská cimbálovka.

Dialekty zanikají jako mizí sníh na jaře, protože zaniká odtržený venkov a média stírají rozdíly. Slezsko jako takové je mrtvé.

Je mi to líto.

No to sice ano. Ale to mluvíme o oblastech od Opavy na západ. Tam je situace opravdu složitá. Řekl bych, že ta historická kontinuita již tam bohužel není možná. Právě i z toho důvodu, kým to bylo po roce 1945 dosídleno. Uvidíme, jestli si ti lidé najdou ke Slezsku vztah. Nějaké menší procento autochtonních tam žije - ne všichni byli odsunuti, byť většina tam má kořeny opravdu z Moravy - nezapomínejme ale i na Slováky, Řeky, Volyňské Čechy, Čechy z Banátu, Čechy z Čech, Maďary, Rumuny.. Naprosto jiné to je však v té části "rakouského" Opavska, co i před rokem 1945 byla českojazyčná - tzn. celé okolí Opavy plus vesnice od Opavy na východ v rámci bývalého Rakouského Slezska - tam je obyvatelstvo autochtonní. Navíc je to venkovský region. A zcela jiné to je na do roku 1920 pruském/německém Hlučínsku, kde k odsunu v "sudetské" míře došlo pouze v jedné vesnici, přičemž jeden další výraznější odsun (cca 229 z 850) se konal ve vesnici druhé. Ale těch původně samostatných obcí je na Hlučínsku 38. Oblast, co má 75 tisíc obyvatel. Dosud tam panují silné vazby k těm vesnicím. Byť doba i zde, zejména ve východní části Hlučínska, do karet Slezsku moc nehraje - i zde začal proces suburbanizace - přistěhovalo se tam hodně lidí z Ostravy. Ale stále to je celkem venkovská a dosud konzervativní oblast, kde převažuje z naprosté většiny obyvatelstvo autochtonní - s ne příliš velkou ochotou se stěhovat jinam.. Stejně tak autochtonní obyvatelstvo převažuje na Jablunkovsku a jinde na jihu Těšínska. Obtížnější je Karvinsko, kde sice autochtonní obyvatelstvo rovněž žije, ale je naředěno lidmi, co zde přicházeli za prací v průmyslu. Samotná Opava je oříšek, to původní z většiny německé centrum bylo vysídleno z většiny do Německa. Jenže ty okolní vesnice, které dnes tvoří městské části Opavy, odsunuty nebyly, jelikož Němců tam moc nebylo... A i samotné město bylo z části dosídleno i lidmi ze Slezska, byť i tam přicházeli lidé třeba z Valašska, Slovácka či Hané...

Vidíte... Článek je z větší části o Hlučínsku. Pár slov. Odpust, krmáš, štrassenfest, po našemu/prajzština... A kroje taky existují. Všude není situace tak špatná jak je od Opavy na západ..