Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
OF

O karkulce. Čisté a upravené Hlučínsko ? Špinavé Těšínsko ?

Buďto jste slepý , nebo protipolský fanatik. Zajedťe si do Bystřice, Vendryně, Hrádku, Oldřichovic, Gut ,Tyry.....kde se hrabou vaše Kravaře. Skřečoň a jiné obce u Bohumína, Karviné jsou obce kolonizované náplavou z celé republiky, kde původní obyvatelstvo ̈je v menšině a všichni jsou "Ceši". Okres Karviná 260

000 obyvatel, okres Frýdek Místek také kolem 300 000, devastace celého kraje

a jak říkají Poláci "gospodarka rabunkowa". V polském Slezsku je to ještě horší.

To už není ten kraj mého dětství. Babička ve Stonavě, když šla do pole, nezamykala barák. O Těšínském Slezsku už píše Tarle/ ruský životopisec Napoleona/ , jako o bohatém knížectví. Kde se hrabe chudé Hlučínsko. Kde pracovali Hlučiňáci ? Odjakživa v Ostravě. Slezsko kdysi bylo německé a rakouské. Na Těšínsku v dolech a v Třinci vedoucí pracovníci byli Němci,sem tam nějaký Čech, Poláci byli maximálně štajgři. A klapalo to. Všichni byli spokojeni. Kdybychom dnes byl součásti německy a mohli si zachovat svoji řeč a tradice.... jak by se nám žilo ? Hůře.... asi sotva.

1 0
možnosti

Jestli vy nejste propolský fanatik.:-)

0 0
možnosti
LF

L21u84k37a38s 21F88i38k17r

29. 11. 2020 23:15

Krasna zeme, kde se cast zahrady zaleva olejem.

0 0
možnosti
Foto

J85o62s25e21f 35B66á33r70t96a

29. 11. 2020 18:11

A víte, kdo je to kuferkář, člověk, který se přižení na Prajzkou a přijde jenom s kuferkem.

0 0
možnosti
Foto

A59d37a65m 79F31i70l15á20k

29. 11. 2020 18:36

Mé příjmení je trochu zavádějící, jelikož otec z této oblasti nepochází. Jedny prarodiče jsem měl v Orlové, druhé v Markvartovicích, později Hlučíně. Matka byla za svobodna Kuhnová, její matka (moje babička) byla za svobodna Plačková (za Německa psáno Platzek, za první republiky Plaček). Jedna moje prababička byla za svobodna Palochová (Palloch), druhá prababička byla za svobodna Halfarová. Pak znám příjmení dvou praprababiček - jedna byla stoprocentně Hanslik, druhá tuším Slischka... Suma sumarum mám předky v Hlučíně (nejpozději od roku 1667), Kobeřicích (to už bude taky nějaké století dozadu), Koblově, dopátral jsem se i k předkům v Píšti... Ale mé příjmení a otcův původ mne hází jinde, s čímž se musím tak nějak popasovat, že mě právě berou kvůli příjmení jako toho kuferkáře či jejich potomky - maximálně si to člověk může kompenzovat německým pasem. Ale nedivím se, že tam ten odstup je. Ta nejvýchodnější část Prajske se čím dál tím více ředí Ostraváky, kteří tu oblast naprosto rozmělňují. No já se pohyboval během života i na Těšínsku, čili mám srovnání. Hlučínsko mi přirostlo k srdci více - tou historií, tou mentalitou, tou identitou, tím, jak to tam vypadá, těmi vzorci chování, tou čistotu, pořádkem. Na život mezi pasivními Šlonzáky ve Skřečoni nevzpomínám moc rád... Obyvatelstvo pasivnější a vůči tomu, jak vypadalo to místo, kde žijí, naprosto lhostejní až pasivní, priority úplně jinde - na tu šeď, špínu, neposečenou trávu a oprýskanost vzpomínám nerad.. Ale nutno říct, že i tam se to teď celkem hodně zlepšilo a stále zlepšuje. Už to není hrůza. Stejně tak na ten výklad historie, který se spíše blížil Čechám - učitelka moc ráda plivala v hodinách dějepisu na katolickou církev a vyzdvihovala protestanty a husity. I děti jakoby méně vychované, výchova volnější. Na nervy mi lezla vždy i ta levicovost. Konzervativní katolické Hlučínsko je úplně jiná liga... Šlonštině jsem nikdy nerozuměl. Umím celkem obstojně koberskou verzi po našemu, z části taky i tu hlučínskou.

0 0
možnosti

Dobrý článek.R^ Zatímco Hlučínsko si díky tomu, že jeho obyvatelé nespadali do poválečného odsunu, zachovalo původní identitu, západní část Horního Slezska (Krnovsko, Bruntálsko), kde před válkou žilo snad 90% Němců, se díky odsunu zcela vylidnila a nahrnula se zde "náplava" ze všech koutů republiky. Takže jeho obyvatelé, ačkoliv geograficky spadají do Slezska, jen těžko mohou o sobě mluvit jako o Slezanech.

2 0
možnosti
Foto

A83d96a10m 79F88i77l69á37k

29. 11. 2020 18:28

Jsem naprosto totožného názoru. Pro mne je Slezskem v rámci ČR pouze oblast mezi Opavou a Jablunkovem - tzn. Prajska, Cisařska a Těšínsko.

2 0
možnosti
JT

J44i86r55i 31T91i67c98h46y

29. 11. 2020 17:14

Ta rec, kterou mluvili dome "po nasemu" nebyla zadna moravstina, mluvili slonzacky. Vsichni rozumneli cestine aspon tak dobre, jako Slovaci.

Zadna slezska narodnost neexistuje. Nenasel se zadny slezsky Stur, aby vytvoril nezavisly spisovnyy jazyk a dal zaklad "novenu" narodu.

Jeste za prvni republiky byly mnohde jen nemecke skoly, takze slonzacky mluvici obyvatele - zadni Nemci, meli mnohdy vzdelani v nemcine, Za valky byli mnozi z nich prohlasen risskymi obcany, se vsemi dusledky. Nekteri byli odsunuti do Nemecka.

0 4
možnosti
Foto

A55d41a62m 65F32i10l32á52k

29. 11. 2020 17:32

Pletete si hrušky a jablka. Konkrétně hlučínské po našemu (opravdu označováno i v mnoha historických obdobích jako "moravština" - to území totiž náleželo k olomoucké arcidiecézi) s těšínským po naszymu (po šlonsku/po dolaňsku/po naszymu/po goralsku...). Šlonzáčtina - to není jazyk Hlučínska. Tady bychom se potom nebavili o Hlučínsku, nýbrž o Těšínsku, s výjimkou jeho nejzápadnější části a potom můžeme mluvit ještě o gornošlonštině - to bychom se pohybovali na původně pruském Horním Slezsku (s výjimkou jihu Ratibořska a Hlubčicka, kam právě sahaly hranice olomoucké arcidiecéze, a kde se používalo ono "po našemu" - "moravština" byť ano, na Moravě byste se s tím moc nedomluvil).. Článek o té šlonzáčtině a Šlonzácích taky vydám. Hlučínsko a Těšínsko jsou od sebe celkem odlišná území, byť jak Hlučínsko tak Těšínsko spadají historicky do Slezska. S tím neexistujícím slezským národem máte pravdu... V rámci Slezska existuje mnoho oblastí s různým od sebe odlišným obyvatelstvem, které lze jen stěží prohlásit za jakýsi slezský národ - už jen proto, že v 19. století žádné slezské národní obrození nevzniklo. A už jen proto, že v rámci Slezska leží několik od sebe, co se týče historického vývoje, odlišných území. Byť snahy byly- zejména ze strany Koždoňovců. Ona ta slezská národnost je spíše takovou demonstrací toho, že se člověk, co tuto národnost uvede, hlásí ke slezským dějinám, místním lokálním zvláštnostem, místní mentalitě, lokální kultuře a tradicím, lokální historii.. Leckde opravdu ty oblasti jsou od zbytku ČR či Polska odlišné (třeba i mentalitou obyvatelstva), byť nikde nevznikl slezský národ v pravém slova smyslu. Můj článek o šlonzáčtině a Šlonzácích je pouze tady. https://www.slezane.cz/2020/11/23/tesinsko-zakladni-informace-k-obyvatelstvu/

2 0
možnosti
  • Počet článků 14
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2578x
Zajímám se o historii, historickou architekturu a politické dění. Baví mne cestování, poznávání a prozkoumávání měst. Svou pozornost soustřeďuji rovněž na současné válečné konflikty, zejména na Blízkém východě. Taktéž se hrdě hlásím ke Slezsku - historickému území většiny mých předků. Bakalářské vzdělání jsem získal v dvouoboru Politologie a Mezinárodní vztahy na FSS MU v Brně. Nyní studuji magisterský obor Politologie na FSV UK v Praze. Jsem editorem několika facebookových stránek propagující slezskou a hlučínskou identitu. Matka slezsko-německého původu (3/4 předků z Hlučínska, 1/8 ze Sudet a 1/8 z Bohumínska a Těšínska, přičemž "neprajzská větev," avšak rovněž německá, se na Hlučínsko přistěhovala v roce 1926). Otec "Čech" (1/2 předků z Valašska, 1/4 z Francie, 3/16 z Bohumínska a Těšínska a 1/16 z Haliče).

Seznam rubrik