Onen německý nápis dle pohoršených komentujících je nevhodný z mnoha důvodů. Jeden pán se bojí, že by se mohl dočkat kvůli „takovýmto ústupkům Němcům“ znovupostavení Německého domu v centru Ostravy. Ve vlákně se pohoršuje nad tím, že Ostrava je přeci historické české území, kam se Germán jen tlačil. O tlačení Germánů na slovanskou půdu mluví ještě jeden pán. Ve vláknech se lze dočíst, jak se stránka opovažuje vůbec německým nápisem zpochybňovat, že Ostrava vždy ležela na českém území, v českém státě. Na území českého národa. A prý vždy byla obývána českými lidmi.
Zmiňovat různé historické útvary, na kterých Ostrava ležela, moc stránce nepomohlo. Všechno bylo komentujícími označováno za české území. Českou zem. Samozřejmě s caps locky u slova „ČESKÉ!!!!!“
Pak se ale někteří uživatelé obracejí i do budoucnosti. Jedna paní ve sdíleném příspěvku na své zdi píše něco ve smyslu, že se to bude hodit na sudetoněmecký sjezd v Praze. To asi, jak teď vláda, parlament a další ústavní činitelé zpochybní ty dekrety a budou se kamarádit se „sudeťáky“ či co. Vrátí jim ty majetky...
Proč stále takovýto český nacionalismus?
Je smutné, jak mnozí „stále jedou“ takovéto uřvané nacionalismy. Je to trochu mimo hranice mého chápání. Německý nápis na mě působí tak, že je tam z toho důvodu, že se vyskytoval právě na onom zpodobnění Moravské Ostravy z 18. století (vyobrazené na tričkách). A z toho důvodu, že město bylo založeno německy hovořící osobou a německými kolonisty, byť tuším někdy v 16. století ve městě začali převažovat Slované. Sami sebe mimochodem nazývající se "Moravci" a svůj jazyk označující za "po našemu," tedy žádní Češi – to jsme ale ještě v časech předmoderních.
Smýšlení „ty jsi této národnosti, a já naopak této," nebrali v potaz, nehrálo to pro ně roli. Nějaké nacionalismy jsou produktem až 19. století, v našem regionu dokonce mnohde až v jeho poslední třetině. Český nacionalismus byl v mnoha oblastech regionu lidem doslova vnucen a napasován až po roce 1945, předtím to Češi určitě nebyli (Hlučínsko – Němci/Moravci, velká část Těšínska – Šlonzáci a Poláci).
Když to vezmu u sebe. Tak doslova polovina mých předků se před rokem 1945 hlásila k německé národnosti (až na jednoho pradědu pruští Moravci, ten jeden praděda z poloviny sudetský Němec a z poloviny Šlonzák). Vesměs navštěvovali všichni německé školy. Dále osmina byli Poláci, osmina Francouzi. Tedy 3/4 žádní Češi. Pohybujeme se stále v okolí Ostravy či dokonce na jejím současném území... Vesměs na území Slezska. Jak pruského/německého, tak rakouského.
Můj „český" děda sem přišel po vyučení až v 60. letech. No český. Valach, Moravan. Tedy toť k češství této oblasti. Když český předek sem přišel, kdežto ostatní, ti, co Češi nebyli, tady mají kořeny několik století dozadu.
Onen uřvaný český nacionalismus má být dávno vytorpédován do ztracena. Je to právě onen uřvaný (nejen český) nacionalismus, co pohřbil zdejší místní identity (pruský Moravec, Šlonzák, Gorol, Vasrpolak...), co pohřbil mluvu (dialekty) zdejších obyvatel. Co způsobil, že jsme se vzdali své historie. Ano, své historie.
Ruku na srdíčko. Dějiny Opavského, Krnovského, Ratibořského a Těšínského knížectví nejsou součástí dějin českého národa. A to byly prosím útvary se svými stavovskými obcemi, knížecími dynastiemi, zákony, historickým příběhem, politikou. Jako by nikdy neexistovaly. Pro Slezsko není v českém státě a národě místo. Ani pro pozdější období není místo. Pro Rakouské Slezsko, ani pro Pruské Slezsko (tam spadalo Hlučínsko).
Stejně toto platí nejen pro Slezsko, ale i pro Moravu – po staletí dosti svébytná země, jejíž historie jako by českým nacionalismem zmizela. O dějinách Slezska a Moravy se v české učebnici dějepisu nedozvíme nic. Místo toho onen uřvaný český nacionalismus nutí hlásit se k dějinám, které se odehrávaly jinde. V Čechách. Vybavte si ty mapy. V Čechách plno bodů. Morava a Slezsko nic – bezčasí, bezhistoří, bezprostoří.
Vždyť ani ten rozvoj Ostravy v 19. století není jakoby součástí dějin českého národa. Položme si ruku na srdíčko. Je to významné třeba pro člověka z Plzně? Ovlivnila nějak Ostrava lidi v Plzni svým rozvojem v tom 19. století? Mimochodem v době největšího rozvoje Ostravy v 19. a na počátku 20. století přeci jenom Němci mírně procentuálně převažovali nad Čechy, pak tu byli i mnozí další (Poláci, Židé a lidé s místními lokálními identitami). Vedení města za R-U bylo v německých rukou.
Pak už to jde tak ad absurdum, kdy se používá výraz „naši předkové." A na Hlučínsku, které bylo součástí Pruska, později Německa (tedy nebylo ani součástí Rakousko-Uherska), se učí o Rakousko-Uhersku, jako by bylo Hlučínsko jeho součástí. Takto se překreslují dějiny. Mluví se o tom, jak „předkové" jeli české národní obrození. Fakt nejeli. Zprvu nacionalismus nechápali, pak byli silně ovlivněni nacionalismem německým či se přímo k němu hlásili. Zdejší katolické duchovenstvo se naopak proti českému nacionalismu ostře vyhrazovalo. Stejně tak na Těšínsku lidé s polskými příjmeními si myslí, že jejich předci snad byli po staletí Češi a hlásili se k Čechům. Fakt ne, Češi opravdu nebyli.
Co tito lidé jedoucí uřvaný český nacionalismus vědí o historii svého místa? O původních zvycích a tradicích svého místa? Umí původní řeč, kterou se po staletí zde mluvilo? Ony dialekty? No o historii v Čechách se učili ve škole. Ale co opravdu vědí o historii svého regionu? Je ochotný ten uřvaný český nacionalismus do sebe tu historii jejich místa vůbec zahrnout? I vzhledem k tomu, že ta historie prostě česká nebyla?
