Umělou hranici na severu je třeba rozmělnit – nechť žije EU

19. 01. 2023 14:33:11
V českém státě není pro Slezsko místo. Dokonce i budoucí prezident Pavel (teda doufám, že bude prezidentem) mluví jen o Čechách a Moravě a Češích a Moravácích.

Ano, historie nezná „kdyby.“ Jsem ale přesvědčen, že pro nás Prajzy by vůbec nejlepší bylo, kdyby nenastala ta pohroma v podobě Versailleské mírové dohody a obsazení Československem v roce 1920. I u nás by se tedy konal v tomto případě plebiscit, zda chceme nadále zůstat v Německu, nebo zda si přejeme, abychom se stali součástí Polska.

No, podívám-li se na vesnice obývané dodnes pruskými Moravci, které nebyly přiřknuty Československu a kde se onen plebiscit konal. Hlasy pro setrvání v Německu: Krzanowice 96,9 %, Pietraszyn 97,1 %, Borucin 97,5 % atd.

Zůstali bychom tedy v Německu až do roku 1945. Na svém a mezi svými. V okresu Ratiboř, v Horním Slezsku, v Prusku, v Německu. Paradoxně ve 20. letech Výmarská republika na Horním Slezsku umožnovala základní školství v moravštině (po našemu) a za hranicí mezi olomouckou a vratislavskou arcidiecézí školství v polštině. Úmyslně nepoužívám termín menšinové školství. Nejednalo by se zde o školy tlačící nám nějaký cizí polský či český národní příběh. Nadále by to byly školy zřizované a placené německým státem, budující německé občany. Mající i předmět německý jazyk (a hodinově nepoddimenzovaný) – tak důležitý předmět pro zisk zaměstnání hlouběji v Německu. Byť chápu, že neexistence vztahu mezi mateřským jazykem a skutečně definovanou národní identitou na Horním Slezsku je pro mnohé přespolní obtížné pochopit.

Ve skutečnosti docházelo k tomu, že ČSR po obsazení Hlučínska uzavřela (až na 2 německojazyčné vesnice) německé školy a nahradila je jazykově i národnostně školami českými. Následovala obrovská vlna nesouhlasu místních obyvatel – stávky dětí (no ve skutečnosti rodičů, co je do těch českých škol odmítali posílat), zřizování domácí výuky v němčině, posílání dětí do německých škol v Opavě, Bohumíně či Ostravě (ze kterých je československý stát nezákonně vyhazoval) atd.

Stejně tak bychom si ušetřili veškeré nepříjemné situace ohledně sčítání lidu. Místo snahy přihlásit se k německé národnosti (následované přeškrtáním této národnosti sčítacími komisaři a pokutou či vězením za uvedení „nepravdivých údajů“) by nadále našinec uváděl národnost moravskou, avšak bez nějakého chtíče se připojit k Moravě, tedy k Československu. Opět obtížné pochopitelné pro přespolní.

Ve 30. letech bychom plně zažili onen hospodářský vzestup Německa, avšak za cenu života v totalitní společnosti (a plného aktivního i pasivního se podílení na zločineckém režimu od jeho samotného počátku). Zažili bychom opětovné přepnutí školství do německého vyučovacího jazyka. Plnoprávný říšskoněmecký občan má přeci mluvit německy. V rámci tohoto státu bychom setrvali do roku 1945, to bychom se stali součástí Polska.

Proč to vůbec zmiňuji?

Toto není neexistující příběh. Toto je příběh našich lidí. Z etnického, kulturního, lingvistického i historického hlediska je to příběh našeho obyvatelstva. Těch našich lidí, co nadále žili za tou umělou hranicí na severu a nyní žijí na území Polska. Máme stejnou mentalitu, stejné tradice, stejné kroje, stejnou či velmi podobnou historii. Na stejné straně bývalé diecézní hranice dokonce i stejné či velmi podobné nářečí. Dokonce toto nářečí přesahuje do dvou vesnic, které se již nacházejí za touto bývalou diecézní hranicí.

Čechům můžu mít zadobře, že vzhledem k tomu, jakým způsobem „vyřešili“ otázku státního občanství pruských Moravců na Hlučínsku, zachovali nám dodnes státní občanství Spolkové republiky Německo. Kdo chce, má obvykle nárok na německé doklady. Okolo poloviny obyvatel Hlučínska toho využilo. To dosti může napomoci k udržení regionu. Pokud se zachová něco, co onen region činí od zbytku státu odlišným.

Vraťme se do onoho Polska. Co by pro nás znamenalo, kdybychom rovněž připadli Polsku v onom roce 1945? V některých regionech lidé rezignovaně po roce 1956 utekli do Západního Německa. V tom roce 1956 jim to totiž bylo umožněno. Například Hlubčicko (obývané původně dominantně právě pruskými Moravci na jihu a slezskými Němci na severu) je dodnes z toho důvodu z velké části vylidněno. Dnes obýváno etnickými Poláky z původního východního Polska.

A kde obyvatelstvo nerezignovalo? To se pro našinec po roce 1989 otevřely dvě různé varianty.

První variantou je ztotožnění se s německou menšinou. Toto právě nastalo v gmině Krzanowice (obývané právě potomky pruských Moravců). 27,8 % zdejších obyvatel v roce 2011 uvedlo národnost německou. Například v roce 1991 zde strana Německá menšina v místních volbách obdržela přes 75 % hlasů. Dnes je tato gmina baštou Občanské platformy. Z menší části se s tímto setkáme i jinde v okrese Ratiboř, ale tam je to neviditelné, protože v jiných gminách německá národnost nepřekročila hranici 20 % (např. gmina Krzyżanowice, kde se v roce 2002 k německé národnosti přihlásilo „jen“ 13,28 % obyvatel). Někde na Ratibořsku byla sice dvacetiprocentní hranice pokořena, ale i tak dvojjazyčné nápisy dosud nebyly zřízeny (např. gmina Pietrowice Wielkie). Byť tedy mimo gminu Krzanowice na Ratibořsku dvojjazyčné tabule nevidíme, tak to neznamená že tam třeba nepůsobí německé spolky a že se zde německá identita nijak nepěstuje.

Pak je zde zejména Opolské vojvodství. Tam rovněž potomci Vasrpoláků nyní přijímají ve velkém německou národnostní identitu i německé občanství (ve snaze vymezit se proti polskému příběhu). K tomu máme na Horním Slezsku nadále potomky těch Němců, co se dokázali vyhnout odsunu (bilingvismus, nepostradatelnost v průmyslu atd.). Opolské vojvodství je v tomto ještě mnohem dál než Ratibořsko.

Suma sumárum tady máme gminu Krzanowice a velkou část Opolského vojvodství se svými dvojjazyčnými polsko-německými nápisy (např. když člověk jede z Ratiboře do Opolí, jede z naprosté většiny přes obce s dvojjazyčnými tabulemi). Zejména Opolské vojvodství je oblast se svým německým menšinovým školstvím, jakousi „znovuprobuzenou“ německou identitou a v mnoha oblastech na místní a okresní úrovní s politickou dominancí strany Německá menšina (Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit). Dokonce německá menšina disponuje dle zákona jedním poslancem v Sejmu. Na úrovni celého Opolského vojvodství tvoří pravidelně koalice. S PIS? Nikoliv. S Občanskou platformou.

Ona německá cesta ale není jedinou cestou. Pod heslem, že Slezan bude vždy pro Němce příliš slovanský a pro Poláky příliš německý, se v polském Horním Slezsku zrodilo rovněž slezské národní hnutí. To si již dokonce vytvořilo vlastní jazyk, ve kterém vycházejí i knihy. Při pohledu na mapu lze vidět, že toto hnutí je nejsilnější v těch oblastech, co se po první světové válce rozhodly pro Polsko. Když se podívám na oblasti blízko českých hranic. V okrese Rybnik (mimo samotné město) se ke slezské národnosti v roce 2011 přihlásilo 41,5 % tamních obyvatel. V okrese Wodzisław Śląski 34,3 % obyvatel.

Dvacetiprocentní hranice pro slezskou národnost však byla ale i pokořena mnohde v těch oblastech, kde je rovněž silná německá identita. Tedy v oblastech, které byly součástí Německa až do roku 1945. Německá identita se slezskou identitou si v takovýchto oblastech buďto mohou konkurovat, ale není vyloučeno, aby se někdo hlásil k těmto oběma identitám najednou. V okrese Ratiboř se v roce 2011 přihlásilo ke slezské národnosti 22,8 % obyvatel. Dvacetiprocentní hranici překročila slezská národnost i v těch gminách, kde byla silná národnost německá. A to včetně gmin Pietrowice Wielkie a Krzanowice, které jsou obývané právě potomky pruských Moravců. Tedy zde se otevřel prostor pro německou i slezskou identitu zároveň.

Co tímto popisem chci vlastně říct?

Na začátku jsem napsal, že v českém státě a národě není pro Slezsko místo. Skutečně, když otevřeme učebnice dějepisu, tak v nich příliš o Slezsku nenalezneme. Natožpak o té jeho malé pruské části, co se k českým zemím vrátila v roce 1920.

Nalezneme v nich historický příběh Čech, který je však špatně územně vztažen i na území Moravy a Slezska, přičemž v atlasech buďto najdeme zaznačeny „České země“ jako celek, nebo sice s vyznačenými zeměmi, avšak hranice Slezska jsou zde častokrát zaznačeny špatně (tedy Slezsko je jen to, co je dnes v Polsku). O dějinách Slezska se ve škole neučí. Dokonce i na Hlučínsku se studenti učí o českém národním obrození a Rakousko-Uhersku, jako by snad i to Hlučínsko bylo součástí Rakousko-Uherska a tamní lidé si prošli českým národním obrozením. Často se používá v dějepise termín „naši předkové.“ Ne naši předkové fakt ne.

Z médií se na nás valí pojem „sever Moravy.“ Hlučín na severu Moravy, Kravaře na severu Moravy. Budoucí prezident, byť je slezská orlice součástí prezidentské standarty a vyskytuje se na uniformě hradní stráže (a Slezsko je vyjmenováno v preambuli Ústavy ČR), hovoří jen o Čechách a Moravě. Opavu zařadí na Moravu a o Moravskoslezském kraji hovoří jako o moravskoslezské části Moravy.

Co s tím? Člověk, kterému se to nelíbí, díky německému občanství může odejít do Německa. Žít v Německu, a tedy jistým způsobem upřednostnit tu národnostní cestu, která byla našemu regionu bližší. Toto je jedno z řešení.

Pak se nám tady ale otevírá i řešení druhé. Dnes se onen člověk může pohybovat i na tom Horním Slezsku v Polsku. Proč? Díky Evropské unii a Schengenskému prostoru. Může tam klidně žít a pracovat. Může si tam najít druhou polovičku a založit rodinu. Může tam jezdit na nákupy (a utrácet peníze, dá se říci, u našich lidí – v jejich kavárnách, obchůdcích atd.). Tedy ta umělá hranice jako by naštěstí dnes opět nebyla. Chce to tedy ten český stát, který je k nám uměle napasován, co nejvíce rozmělnit a co nejvíce právě podpořit tuto evropskou integraci. Například euro na obou stranách hranic by tomu ještě více napomohlo. Evropa regionů. Jedno Horní Slezsko v Evropě.

Pak se otevírá díky Evropské unii prostor k meziobecní spolupráci. Spolupráce kulturní, politická, ekonomická i jiná mezi obcemi z obou stran umělé hranice. Otevírá se i prostor pro jednotné spolky (národnostní, kulturní, politické, o historii se zajímající), jednotná sdružení – vše přesahující tuto umělou hranici. Ve jménu rozbití uměle zde napasovaných národních států České republiky a Polska, posílení opětovné jednoty Horního Slezska. Ve jménu rozmělnění zde uměle napasovaného českého a polského příběhu.

Byť jsem byl původně euroskeptik, po zjištění, že v českém státě a národě pro nás není místo, jsem oním euroskeptikem být přestal. Tedy pokud se nechceme vzdát (nejen) vlastní identity, tak pro nás v českém státě a národě to místo není. Jsem nyní názoru, že nám nezbývá nic jiného, než využít evropské integrace.

Evropská integrace, která napomůže k vytvoření a posílení vazeb mezi Hlučínskem a Horním Slezskem v PL. A samozřejmě mezi Horním Slezskem jako celkem a Německem. Už rovněž chápu, proč se PIS tak moc na Horním Slezsku nedaří. Proč je to nejen bašta strany Německá menšina, ale rovněž bašta Občanské platformy. Evropanstvím proti uřvané a umělé českosti a polskosti. Ve jménu Horního Slezska. Ve jménu obnovení vazby Hlučínsko-Horní Slezsko v PL-Německo. Ve jménu slezanství či němectví. Ve jménu evropanství. Umělý, uřvaný, ukřičený a neopodstatněný český a polský nacionalismus nechť zde zanikne.

Dlužím Vám ještě čísla za Hlučínsko v ČR. Slezská národnost: Darkovice 18,59 %, Kobeřice 16,13 %, Hněvošice 16,02 %, Závada 14,49 %, Píšť 13,38 %, Štěpánkovice 13,14 %, Hať 12,69 %, Markvartovice 12,31 %, Strahovice 12,06 %, Velké Hoštice 11,96 %, Rohov 11,87 %, Chuchelná 10,54 %.

U německé stojí za zmínku Třebom 5,88 %, Kravaře 5,20 %, Sudice 4,30 %, Kobeřice 3,95 %, Kozmice 3,04 %, Hať 2,99 %. Tedy o poznání méně. Německé občanství (ve smyslu toho, že dotyční mají německý pas či občanský průkaz) má odhadem zhruba polovina obyvatel Hlučínska. V Kravařích a Koutech je to odhadem okolo 75 % tamních obyvatel.

Autor: Adam Filák | čtvrtek 19.1.2023 14:33 | karma článku: 17.05 | přečteno: 1355x

Další články blogera

Adam Filák

Poláci vám propíchají pneumatiky!

Na konkurenčním médiu dnes vyšel článek, který popisuje, jak "Poláci" z Krzanowic propichují pneumatiky "Čechům" z Chuchelné před polskými obchody. Že prý "Polákům" dochází trpělivost s nakupujícími "Čechy." CHUDÁCI ČEŠI!!!!!!!!

12.11.2023 v 12:50 | Karma článku: 23.85 | Přečteno: 1606 | Diskuse

Adam Filák

Zamyšlení se nad kultem TGM

Na facebookové stránce ODS v dnešním příspěvku stojí: odkaz a hodnoty Tomáše Garrigua Masaryka žijí dodnes a my na ně nezapomeneme! A pak tam jsou ještě nějaké řeči, jak usiloval o moderní a demokratický stát. No...

14.9.2023 v 17:53 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 524 | Diskuse

Adam Filák

Sto let od obsazení Hatě a Píště Československem

Je to přesně 100 let, co československá vojska bez plebiscitu obsadila obce Hať a Píšť. Do té doby tvořící součást okresu Ratiboř v německém Horním Slezsku.

16.3.2023 v 13:48 | Karma článku: 12.65 | Přečteno: 563 | Diskuse

Adam Filák

Zamyšlení se nad ruským "medvědem"

Dostal jsem zajímavou reakci na můj předchozí článek. Tuto fotografii mohutného ruského medvěda, se kterým si není radno zahrávat. Je ale opravdu onen "medvěd" takto skutečně medvědí?

8.2.2023 v 11:39 | Karma článku: 18.04 | Přečteno: 439 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 9.26 | Přečteno: 157 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 338 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 237 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.77 | Přečteno: 657 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2529

Zajímám se o historii, historickou architekturu a politické dění. Baví mne cestování, poznávání a prozkoumávání měst. Svou pozornost soustřeďuji rovněž na současné válečné konflikty, zejména na Blízkém východě. Taktéž se hrdě hlásím ke Slezsku - historickému území většiny mých předků. Bakalářské vzdělání jsem získal v dvouoboru Politologie a Mezinárodní vztahy na FSS MU v Brně. Nyní studuji magisterský obor Politologie na FSV UK v Praze. Jsem editorem několika facebookových stránek propagující slezskou a hlučínskou identitu. Matka slezsko-německého původu (3/4 předků z Hlučínska, 1/8 ze Sudet a 1/8 z Bohumínska a Těšínska, přičemž "neprajzská větev," avšak rovněž německá, se na Hlučínsko přistěhovala v roce 1926). Otec "Čech" (1/2 předků z Valašska, 1/4 z Francie, 3/16 z Bohumínska a Těšínska a 1/16 z Haliče).

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...